Recenze: Muži, kteří nenávidí ženy - Vraždy, perverz, Fincher 80 %

Perverznosti nikdy není dost. Jde-li ještě o kombinaci se jménem režiséra Davida Finchera, máte zaručeno, že odejdete z kina plně nasyceni vším, co jste viděli. I když půjde třeba o zvracení spermatu… A ve spojení s celosvětovým knižním bestsellerem, máte zaručen stoprocentní „kulturní zážitek“.

Před dvěma lety dorazila do našich kin první adaptace stejnojmenné knižní trilogie Milénium švédského novináře a spisovatele Stiega Larssona. Knižní titul zaujal i americké producenty, kteří dlouho neváhali a vrhli se do natáčení. (Nutno říct, že švédskou trilogii jsem zatím neviděl a knihu teprve čtu.)

Příběh filmu nás zavádí do Švědska, kde novinář Mikael Blomkvist (Daniel Craig) dostane šanci od bývalého průmyslového velikána, nyní starce, najít vraha jeho neteře. Vražda se stala již před necelými padesáti lety. S případem Mikaelovi výrazně pomůže hackerka Lisbeth Salander (Rooney Mara), která je všechno, jen ne „normální“. Vše je komplikovaně zapleteno díky celé podivínské rodině s nacistickou minulostí.

K tomu, abyste si film vychutnali, nepotřebujete znát nějak moc dopodrobna děj. Stejně si nebudete ze začátku pamatovat všechna jména. Ta se mi pletla asi do poloviny filmu, kdy se výčet podezřených osob zúžil na polovinu. Tím se i trochu stával děj filmu předvídatelný.

Nejvíce důležité jsou charaktery postav… Kde jednoznačně vítězí Lisbeth. Asociální dívka neurčitého věku, s chutí dopracovat se spravedlnosti klidně i přes mrtvá těla svých protivníků. Postupně ale poznáváme, že její tvrdá slupka odpadává po setkání s Mikaelem, do kterého se zamiluje. Zasloužená nominace na Oscara pro Rooney Maru!

Za to Daniel Craig dokazuje, že zvládá hrát i jiné „týpky“, než jen Bonda. Je sexy a zároveň zapálený pro poznání skutečné pravdy.

Atmosféru filmu výborně dokresluje soundtrack od dvojice Trent Reznor a Atticus Ross, kteří s Fincherem spolupracovali už na The Social Network. Někteří tvrdí, že nejsou schopni samostatného poslechu. Já tvrdím opak. Samozřejmě jde o aktuální pocit posluchače, tudíž na domácí víkendovou party se hudba z tohoto filmu určitě nehodí.

Perfekcionista, David Fincher, má jednu výhodu: Na co šáhne, to určitě nepokazí. Film plynule jede, sice se místy objeví „nudná“ místa nebo nesrozumitelné scény (závěrečné převlíkání a loupení hlavní hrdinky), ale po technické stránce se nedá nic vytknout. Skvěle působí i ponurá atmosféra zasněženého Švédska.

Délka filmu, která je skoro tři hodiny, je kupodivu únosná. Pořád toužíte znát pravdu, pořád s napětím čekáte, co se stane.

První díl trilogie dopadl velmi slibně. Slibně pro druhý a třetí díl, který se netěší takové oblíbenosti. Pokud budou na pokračování pracovat stejní tvůrci, máme se na co těšit.

P.S. Skvělé úvodní titulky!