Recenze: Pan Nikdo není jen tak někdo

Datum 9. 2. 2092 není něčím výjimečný (vlastně je, jak tak na to koukám), ale výjimečným může být. Nejstarší a jediný poslední žijící smrtelník 117 letý Nemo Nobody (Jared Leto) slaví narozeniny. K této příležitosti se k němu dostane reportér, kterému Nemo vypráví svůj příběh první, druhý, třetí… A co je vlastně pravda?

Co si všechno dokáže pamatovat starý muž? Své narození, hádky rodičů, první krůčky, své lásky, své nešváry, své nemoci nebo své sakra těžké chvíle. Je toho hodně, a pokud je vše vyprávěno „na třetí“, je toho zapeklitě hodně (o tom, že je vše prezentováno na přeskáčku, ani nemluvě)!

Příběh nabízí love story (chcete-li romantický nádech), absurdní situace, drama, které nevymyslí ani sám život a něco málo komedie. Což z traileru nemusí být snad ani poznat. Tvůrci zároveň sází na oblibu takovýchto filmů u diváků, a jsou to právě tvůrci, kteří nedokázali ukočírovat své ambice. Je možné, že se z filmu stane s odstupem kult, na který bude každý rád vzpomínat a přemítat v myšlenkách, jenže tomu brání konec. Trošku jsem se při konci přistihl, že kvůli takovému závěru jsem se nemusel dívat na předchozí děj dvě hodiny, a i když jsem se nenudil, ale očekával jsem pointu trochu překvapivější.

Technickému zpracování se nedá nic vytknout. Hudba je melodická (i když opakovaná), i kamera je taková jaká má být. Tvůrci se prostě víc věnovali věcem za kamerou než před kamerou.

Z herců jednoznačně první ligu hraje Jared Leto. Dokáže pobavit i rozplakat. Je přesně ten typ herce, kterému divák „žere vše i s navijákem“. Herečka Juno Temple (hraje postavu mladé Anny, někomu může být známa z filmu Zápisky o skandálu) hraje na svůj věk víc než trefně.  Hraje dokonale to, co sami můžeme cítit, když se dostaneme do podobných situací jako ona (jedná-li se o odloučení od své lásky, tak templem, teda tuplem ;-).

Pan Nikdo vypráví i o své smrti. Někomu to může připadat dost přitažené za vlasy, ale vy jste někdy neuvažovali o tom, proč jsme a proč nebudeme a kde budeme? Zamést před svým prahem by si měl každý, třeba tak jako Nemo.

Hodnocení: 80% (za herecké výkony, a odvahu tvůrců, a za to, že jsem se nenudil)