Původní scénář Michaela Viewegha zrežírovaný (dosud) skoro bezchybným Janem Hřebejkem slibuje divákovi lechtivou letní komedii. Netěšte se zbytečně, i mistr tesař se někdy utne!
Prostá zápletka o dvou manželských párech, které se rozhodli, že si zpestří (až po společných 20 letech soužití) život prohozením partnerů a vyzkouší tzv. čtyřku, je neuvěřitelně předvídatelný a zbytečně roztažený na stopáž celovečerního filmu. To dokazují i nekončící záběry - klipy manželů s oslem, na pláži, v letadle, na kole nebo v autě, ve kterých se nic neděje a fungují jen jako zbytečná výplň s hudbou.
Všechno je roztahané, uslintané, až do úplného konce. Kdyby se alespoň příběh s odletem do Karibiku, kde se „vzácná“ myšlenka na čtyřku poprvé objeví, více snažil komicky pracovat s tím, co se stane, až výměna manželů praskne, byla by Svatá čtveřice daleko zajímavější, než je. Protrpěných 78 minut filmu zachraňují jen děti a rodiče (Luděk Munzar, Jana Gýrová) manželů, kteří stejně jako divák trpí. Oni ale nad počínáním svých nejbližších, divák nad Hřebejkem a Vieweghem.
Ani herci, zkušený Jiří Langmajer a přesný Hynek Čermák, snažící se sebeironicky vyrovnat s výměnou manželek, nezachrání dějově prázdný snímek, navíc s plnou náručí rádoby kultovních hlášek. Ženské partnerky (Marika Procházková, Viktorie Čermáková) jsou jasně ve stínu svých mužů, odkázány na závěrečnou postelovou scénu.
Kladné body filmu přidává kamera Martina Šáchy, ať už za romantické záběry ostrova v Karibiku nebo podzimní a zimní českou krajinu.
Slibuje-li reklama na Svatou čtveřici lechtivou podívanou, těžko říct jak toto označení chápat. Lechtivá je pouze v případě, budete-li mezi lechtivost počítat záběry nahého Langmajera pobíhajícího v dálce po pláži a dámy nahoře bez. To jste asi nikdy neviděli, že?
Vieweghův scénář (plný kliček) už nikdy nesmí doputovat do rukou Jana Hřebejka a Michal Viewegh už nikdy nesmí dostat šanci napsat filmový scénář. Dvě premisy, přes které nejede vlak!
