Málokdo z nás (myšleno z řad mých vrstevníků) si umí představit „podzim života“. Co takový člověk na sklonku života má za sny a přání? Že se dá v důchodovém věku zažít i velké dobrodružství dokazuje režisér Jiří Strach a scénárista Marek Epstein v nové české tragi(roadmovie)komedii s názvem Vrásky z lásky.
Ota (Radoslav Brzobohatý), bývalý učitel na gymnáziu, čeká na těžkou operaci očí, nuceně bydlí u svého syna Jana (Ivan Trojan) a jeho ženy Marty (Lenka Vlasáková), a má poslední přání - najít svou (asi) dávnou lásku z mládí, herečku v důchodu, Jeanne de Furo alias Janu Furtákovou (Jiřina Bohdalová). Ta žije v ústavu sociální péče, kde se snaží statečně „bojovat“ proti klidnému stáří s ostatními obyvateli starobince a zejména proti staniční sestře (Taťjana Medvecká), která s tlumící léky v dlani lehce připomíná vrchní sestru Mildred z Formanova Přeletu nad kukaččím hnízdem. Nadějí pro Janu je pozvánka na filmový konkurz do Prahy...
Jednoduše by šlo napsat, že pokud by ve filmu nehrála Jiřina Bohdalová a Radoslav Brzobohatý, kteří jsou pro všechny určitě největším lákadlem, proč jít do kina, nerežíroval by ho zručný Jiří Strach a scénář nenapsal Marek Epstein, vše by mohl tragicky dopadnout jako Školní výlet, který zmizel do pekla, díky Bohu!
Přesto, že podle traileru může film vypadat jako vtipem nabitý, jde především o tragikomický příběh dvou starých lidí hledající úlohu v životě svého okolí. Samozřejmě nechybí typicky české hláskovací dialogy, kde nejvtipněji vyznívá ten z hotelového pokoje: „A jak ho máte velkej?“, podkreslen vzdycháním páru z vedlejší místnosti.
Herečka Jiřina Bohdalová hraje energickou a sebestřednou dámu, která v podstatě kopíruje její vlastní já. To, že zvládne bez problému komické pasáže, ve kterých vede scéna s demonstrativní sebevraždou, tuší určitě každý. Nutno ale uznat, že vrchol filmu, odehrávající se na Barrandově při konkurzu na roli babičky, není vůbec komický, a Jiřina Bohdalová ho zvládla na výbornou. Emocemi nabitý záběr na poníženě stojící herečku nepotřebuje vůbec žádná slova k tomu, abyste pochopili, jak se člověk v takové situaci zrovna cítí. Stačí vidět hereččiny oči. S rolí Radoslava Brzobohatého je to o něco jednodušší. Jeho postava morouse Oty je předvídatelná a tudíž nemastná neslaná. Ovšem oba herci odevzdávají filmu to nejlepší, co umí a na nich film stojí. Jistě si odnesou nemalou náruč nominací a cen za jejich herecký výkon.
V ostatních rolích vystupuje na plátně řada velkých hereckých jmen, zejména pak Jiřina Jirásková v roli paní Jižné, která vypadá ve Vráskách strašlivě, což byl zajisté režisérův záměr a Jirásková ho plní do posledního filmového vydechnutí. Ostatní herci fungují jako dobrý odrazový můstek pro hlavní dvojici.
Režisér Strach, pracující převážně pro televizi, svůj druhý celovečerní snímek (prvním byla pohádka Anděl Páně) zvládl ukočírovat. Místy mu sice chybí originalita, místy přebývá nezajímavá hudba a místy kape z filmového plátna sliz v podobě kýče, ale ve výsledku jde o lehce nadprůměrnou televizní podívanou.
Film Vrásky z lásky by si zasloužil Vaši pozornost, už jen z toho důvodu, že poklonit se stáří není nikdy na škodu.
P.S. Nezní to od mladého fracka jako klišé?
