Lidičkové, lásečka, výkřiky, chichotání… Vtípky stranou a zcela vážně: Zpěvačka Lucie Bílá jako moderátorka večera prohrála boj s nervozitou.
Velká nervozita byla znát na zpěvačce od samého začátku přenosu. Výkřiky z úst Bílé, znějící během celého večera, zachraňovaly zřejmě zpěvaččin výpadek textu a přeřeknutí (několikrát problém se slovem kinematografie či skloňování slova vítězové – na pódium tak zvala „vítězi“). Záchranou pro Bílou mohla být oslňující krása a skvělý hlasový rozsah. Což jednoznačně dokazuje, aby se „švec držel svého kopyta“.
Kdyby scénář nebyl z hlavy pana režiséra Vachlera, mohli jsme se dočkat daleko lepší a svižnější podívané. Ale tak tomu je každý rok.
Velkým problém večera byla právě stopáž, která byla zbytečně natahována tanečními kreacemi. To tvůrci večera nemohli věnovat čas loňským filmům a jejich představitelům? Ne, nemohli!
Otázkou zůstává, proč akademici neocenili ani jednou soškou film Rodina je základ státu.
Vítězové (podle počtu sošek Českého lva):
Poupata – 4x, Alois Nebel – 3x, Nevinnost – 2x, Odcházení – 2x, Dům – 1x, Muži v naději – 1x, Pod sluncem tma – 1x
Nejlepší film – Poupata
Sociální drama od debutujícího Zdeňka Jiráského a producenta Viktora Schwarcze zaslouženě obdržel sošku za nejlepší film. Českého lva přeci získávají hrdinové, kteří se zmítají v problémech na pokraji života...
Nejlepší režie – Poupata
Malé překvapení pro debutanta Jiráského, který pokořil i Roberta Sedláčka (Rodina je základ státu). Uvidíme, co nového si pro nás připraví.
Nejlepší scénář – Odcházení
Václav Havel, očekávaně, získal za svůj scénář zfilmované divadelní hry Odcházení in memoriam sošku Českého lva, kterou přebírala jeho žena Dagmar (mimochodem nominována na nejlepší herečku v hlavní roli). Aneb zjednodušeně: Vlk se nažral a koza zůstala celá.
Nejlepší kamera – Poupata
Hlavní kameraman filmů Jana Svěráka, Vladimír Smutný, boduje již po šesté. Akademie zřejmě nerazí heslo: Ten jich má dost, tomu už nedáme.
Nejlepší ženský herecký výkon (hlavní) – Nevinnost
Stejně jako u Smutného, i vítězka večera Aňa Geislerová má několikátého Lva, přesně pátého, a podruhé za film Jana Hřebejka.
Nejlepší mužský herecký výkon (hlavní) – Poupata
Tak trochu zvláštní typ herce, který si o to víc zaslouží takové ocenění. Vladimír Javorský a jeho druhá nominace a víc než zasloužené vítězství. V hereckých kategoriích akademie rozdává sošky správným směrem!
Nejlepší ženský herecký výkon (vedlejší) – Dům
U vítězství Taťjany Medvecké by se dalo spekulovat, zda to není soška za to, že prostě ještě žádnou doma nemá a nebo skutečně byla lepší než Simona Babčáková v Rodina je základ státu? Těžko říct, ale Medvecká byla dlouho filmaři přehlížena, výhra je stejně jako u Javorského velmi zasloužená.
Nejlepší mužský herecký výkon (vedlejší) – Nevinnost
Filmy Jana Hřebejka většinou vždy bodovaly v hereckých kategoriích. Hynek Čermák je výborný herec, kterého ani neohrozila dvojitá nominace Oldřicha Kaisera.
Nejlepší střih – Odcházení
Dalším králem večera se stal střihač Jiří Brožek (má už celkem osm sošek, absolutní rekordman). Proč tedy on a Odcházení?
Nejlepší zvuk – Alois Nebel
Animovaný Alois Nebel si po zásluze odnáší Lva za zvuk (Viktor Ekrt a Ondřej Ježek). Pánové se řadí k ostatním, kteří při tomto večeru získali ocenění poprvé.
Nejlepší hudba – Alois Nebel
Jasný favorit. Proč? Neckářova Půlnoční, která ovšem není z rukou oceněného Pavla Kružíka a Ondřeje Ježka…
Nejlepší výtvarné řešení – Alois Nebel
Stejně jasná volba jako u hudby. Navíc Fimfárum si cenu odneslo již za předchozí díl.
Nejlepší dokument – Pod sluncem tma
Trojnásobný vítěz (Cena filmových kritiků, Český lev a úspěch na přehlídce dokumentárních filmů v Jihlavě), překvapivě se do užší nominace nedostal dokument Vše pro dobro světa a Nošovic.
Divácky nejúspěšnější film – Muži v naději
Vejdělkův film dokázal celkem posbírat téměř 900 tisíc diváků, některé mohlo překvapit i páté místo pro brakové pokračování Saxany.
Mimořádný přínos české kinematografii – Josef Somr Herec se loučil slovy „Odcházím…“.
